Česká svatba sice má své tradice, každý si to však dělá po svém. Někdo má sňatek v kostele, jiný na radnici a další na louce. Oslava bývá většinou ten samý den, nanejvýš do rána. Slavit několik dní v kuse, jak tomu často bývá v jiných zemích světa, by u nás asi nebylo vnímáno příliš pozitivně. Kupodivu se stále drží drobné a nevinné zvyky, jako je házení kytice nebo knedlíčková polévka podávaná novomanželům v jednom talíři. Celkově jsou české svatby „normální“ proti některým tradicím jiných národů. Je to prostě pohodová jednodenní společenská událost.

Čísla v hlavní roli
V Číně jsou tradice stále živé a stejně tak pověrčivost. A to především v moc čísel. Tak jako se u nás nevdává a nežení v květnu, v Číně nikdo nechce mít ve svatebním datu číslo čtyři, které symbolizuje smrt. Naopak štěstí a majetek přináší jednička, kterou je dobré mít v datu svatby víckrát. Manželé se oficiálně berou někdy i měsíce předtím, než přijde den číselně vhodný pro svatbu. Teprve potom se opravdu slaví a nevěsta může svůj velký den strávit až v sedmero různých šatech.

Přísná pravidla
Židé slaví svatbu podle přísných tradic, vždyť je to jedna z nejvýznamnějších životních událostí. Sňatek se však kupodivu nemusí konat v synagoze, důležité je, aby nad sebou novomanželé měli baldachýn jménem „chupa“. Obřad je však celkem komplikovaný, zástupci boha jsou tu rabín a kantor. Po modlitbách a zpěvu přivádějí dva ženatí muži ženicha, následně dvě vdané ženy nevěstu. Po ukázce prstenu a navlečení na pravý ukazováček nevěsty se předčítá ženichovo vyznání a aramejská svatební smlouva. I tady jsou čísla důležitá, před obřadem nevěsta s doprovodem sedmkrát obchází ženicha a oslavy trvají sedm dní. Obřadu navíc přihlíží skupina deseti mužů, kteří znázorňující Boží přítomnost.

Vykrmovací kúra
V některých Afrických zemích je nevěsta ceněná hlavně pro svou váhu. A tak je několik týdnů před svatbou nucena pít tučné mléko nebo se jinak cpát kaloriemi, aby byla na svatbu řádně vykrmena. Není to asi moc příjemné, ale co nevěstě zbývá. Ženich potom skládá básně o kráse své nastávající a je spokojen, když si přivede domů o dvacet kilo těžší ženu, než s jakou se zasnoubil.

Domluvený sňatek
V Indii je běžné, že sňatek domlouvají rodiče, kteří také vybírají svým dětem partnery. Buď mezi známými, nebo třeba přes inzerát v novinách. Pokud chtějí rodiče pro svou dceru vysokoškolsky vzdělaného muže z dobré společenské třídy, musí jí zařídit pořádné věno, které se pohybuje i ve stovkách tisíc korun. To, jestli se partneři jeden druhému líbí, samozřejmě nikoho nezajímá. Často ani nemají šanci to zjistit, protože se před svatbou nestýkají. Rozvod je v Indii téměř neznámý pojem a většina párů si na sebe prostě zvykne.

Kde byste se nejraději vdávali či ženili vy?